Pedagogický materiál č. 0

Úvod a obecné záležitosti

1. Příprava

Věci potřebné ke hře:

*   stolky a židle

*   přehoz na stůl: velmi doporučujeme pro dlouhodobé udržení karet v dobrém stavu a pro snadnější manipulaci

*   turnajové krabice (3.4)

a na zdi budou umístěny:

*   Tabulka závazků

*   hodnota honérů

*   hierarchie karet (3.5)

2. Probíraná lekce

Abyste si usnadnili kontakt s vašimi mladými posluchači (čím plynuleji lekce probíhají, tím rychleji se vytrácí nesmělost nebo zábrany před učitelem, který není stálým zaměstnancem dané školy, a který není "tak docela stejný jako ti ostatní"), pokuste se, aby si sami našli důvody, proč hrát bridž.

Můžete například napsat na tabuli:

K hraní bridže je potřeba:

a postupně doplnit odpovědi:

- mít k dispozici čtyři hráče sedící okolo malého stolku;

- mít balíček karet o 52 kartách

Nyní vysvětlete zeměpisná jména hráčů (která našli na otevřené krabici); seznamte je s pojmem linka (také pár, dvojice).  Zároveň s tím jim představte bridž jako týmovou hru (dvojice Sever–Jih a dvojice Východ–Západ).

Poté mluvte o rozdávání karet. Zdůrazněte to, jakým směrem se rozdávají (nezapomeňte přitom, že to může být směr opačný od jiných her, které někteří z nich možná znají).

Definujte pojmy list a rozdání.

Nechte je hádat, proč jsou karty uloženy v krabici: v rychlosti naznačte princip turnajové hry v párech.

Poté přejděte k vlastnímu cíli hry: jak je potřeba ji hrát.

Definujte pojem zdvih.

Zadejte malé cvičení zaměřené na uvažování: „Sever-Jih získají … zdvihů, Východ-Západ jich tedy získají …“ (vyžadujte čím dál rychlejší odpovědi a vždy se obraťte na jednoho hráče z každé dvojice).

Nakonec je seznamte s jediným pravidlem této karetní hry (nebojte se zdůraznit tuto její jedinečnost): ctít vynesenou barvu.

 

Bez průtahů přejděte od jednoduchého příkladu na tabuli k použití tohoto pravidla v praxi:

 

Ilustrační rozdání:

 

 

ª  K J 9 4

©  Q J 5

¨  A 4 3

§  8 7 6

 

 

ª  10 8 3

©  K 10 3 2

¨  10

§  K Q J 10 5

S

Z       V

J

ª  7 6 5

©  8 7 4

¨  Q J 9 7 6

§  9 3

 

 

ª  A Q 2

©  A 9 6

¨  K 8 5 2

§  A 4 2

 

 

Seznamte je s pojmem vydražitel (s tím, že odložíte na později vysvětlení, že to je ten hráč, který hraje) ; vysvětlete roli tichého hráče; upřesněte, na koho připadne výnos.

Vybídněte své posluchače, ať si na zdi prohlédnou pořadí karet, vysvětlete Jihu, že musí udělat co nejvíce zdvihů, a upozorněte ho, že plní svou "sázku" uhrát osm zdvihů se svými kartami a s kartami svého partnera.  Pokud svůj závazek splní, vyhraje; pokud ale protivníci získají více než pět zdvihů, vyhrají oni (zatím jim neříkejte nic jiného).

Ponechte žákům úplnou svobodu ve hře (včetně výnosu!) a jen je vyzvěte, aby od sebe dobře oddělovali zdvihy, které získali (aby se pak daly lépe spočítat); spokojte se s pouhým zaznamenáním výsledku (vhodným způsobem blahopřejte těm, kteří splnili závazek, i nejlepší obraně!).

Z tohoto rozdání plyne dvojí poučení:

*   nechte žáky poznat roli vysokých karet;

*   zásadně trvejte na tom, že obsah zdvihu není důležitý: když je zdvih zahraný, už se k němu nevracíme; ilustrujte to na tabuli dvěma extrémními příklady zdvihů obsahujících A K Q J a naopak 5 4 3 2.

Volné rozdání

Normálně by vám mělo na konci hodiny zbýt trochu času, a tak nechte hráče, ať se mezi sebou utkají v jednom rozdání "naostro".  Rychle procházejte za zády svých žáků a rozhodněte, která linka musí hrát po hrubém spočítání jejich honérových bodů.

3. Rady a doporučení

(Jsou určeny těm, kteří nemají žádnou zkušenost s vyučováním bridže ve školním prostředí, ale mohou být využity všemi vyučujícími …)

3.1  Především hodinu nedramatizujte.  Prezentujte se nenuceně, buďte co nejvíce uvolnění (i přes Vaše vlastní vnitřní napětí!).  Požádejte žáky, ať se jednotlivě představí (křestní jméno, třída a věk).  Můžete je také požádat, aby napsali své jméno na kartičku a tu umístili před sebe na stole.

3.2  Ukažte svou dobrou náladu a dbejte na to, aby se žáci cítili dobře: usmívejte se, obracejte se na ně osobně; sledujte neklidné žáky a kroťte je vlídně.  Nikdy nebuďte agresivní.

3.3  Vyprovokujte všechny žáky ke spolupráci pokládáním jednoduchých a přímých otázek (např. „kdo už hrál nějakou karetní hru?“  „jakou?“  „jak se hraje?“ …).  Pozor na příliš výřečné jedince, dávejte slovo také méně smělým žákům.

3.4  Pro tuto první lekci budete potřebovat po jedné krabici pro každý stůl: snažte se přinést krabice, které jsou v dobrém stavu, a nové karty.  Mládí a neznalost vašich žáků není důvodem k tomu, abyste pracovali s materiálem, který už nikdo nechce...  Dbejte na to, aby karty, které používáte, byly standardní a pokud možno menšího formátu.  Kontrolujte, aby je žáci správně řadili, a nuťte je, aby střídali červené a černé barvy.

3.5  Co se týče nástěnných "panelů" minibridže, ideální bude je ponechat trvale na zdi (i kdyby to bylo jenom proto, abyste je nezapomněli doma ...).

Pokud jsme nuceni je pokaždé sundávat, bude nutné je vyrobit z trvanlivějšího materiálu, než je papír (kartón).  Hlavně nedojděte k závěru, že jsou zbytečné, protože je použijete „jenom v prvních třech nebo čtyřech lekcích“.

3.6  Co se týče "domácích úkolů", prezentujte je jako test, trénink nebo něco podobného, hlavně nemluvte o cvičení nebo úkolu.  Žákům trpělivě vysvětlete, že vůbec nejsou povinné, ale že je v jejich vlastním zájmu je dělat, aby mohli co nejdříve dobře hrát.

3.7  Při psaní "skript" a domácích úkolů se až do odvolání zavažte, že budete psát iniciály barev před každý list.

3.8  Dokument, který žákům budete rozdávat na konci "hodiny", musí mít jednoduchý, přitažlivý, případně i zábavný titulek, který v žákovi vyvolá chuť si ho přečíst.  Mimoto budete mít příští hodinu příležitost se jakoby nic zeptat právě na název dokumentu (diskrétní způsob, jak zjistit, kdo ho skutečně četl a naučil-li se z něj něco …).

3.9  Bude dobré, když si založíte složku o svých žácích, nebo ještě lépe, když si pořídíte sešit, do kterého si budete zaznamenávat potřebné údaje o svých žácích: jejich pokroky, účast na hodině, motivaci (její zvýšení, stagnaci či pokles), ale také jejich potíže rázu psychologického (problémy spojené s chováním: např. nesmělost, přemíra temperamentu, případně nedbalost, míra koncentrace, …) i praktického (porozumění výkladu, rytmus hry, apod.).

Tato první, "kontaktní", lekce je velmi důležitá pro pokračování celého kurzu.  Je proto třeba, aby probíhala plynule a aby žáci měli chuť přijít příště znovu.  Abyste toho dosáhli, musejí si být žáci vědomi toho, že se věnují něčemu, co je skutečně vzdálené školnímu "drilu", a že brzy budou brát bridž jako to, čím je: budou ho brát jako hru.