4) MS 1997 - Dojmy

Tunisko je velmi atraktivní země pro strávení klidné dovolené. Pokud chcete strávit pohodlnou a relativně levnou dovolenou nenajdete asi lepší řešení. Hotely jsou prvotřídní, v tom našem bylo například kromě jiného i 5 bazénů z toho jeden s umělou skálou. Polopenze je tak velká, že se ani nedá sníst, pláže písečné a moře je skvělé. Režim v Tunisku je stabilní a turistům nakloněn, což se o sousedních zemích říci nedá. Stabilita a bezpečnost turistů je ovšem vykoupena něčím, na co jsme již velmi rádi zapomněli. Při příletu do země a ubytování v hotelu vyplníte dotazníček, kde musíte podrobně zapsat kdo a odkud jste, proč jste přijeli a na jak dlouho, co děláte doma atd. Ústřižek tohoto dotazníku odevzdáváte při odletu. Funguje to opět nám dříve známým způsobem. Když jsem v hotelu měnil peníze, stačilo říci číslo pokoje a vyjelo hned potvrzení s mým jménem, městem odkud jsem, národností, povolání a dalšími údaji. Schoval jsem si ho, protože jsem se sice dočetl správné jméno a číslo pasu, ale také že jsem z Moskvy a Nizozemské národnosti. Prostě pořádek musí být. Na každé větší křižovatce stoji 2 policisté se samopaly a kontrolují namátkově auta. Pokud strávíte dovolenu v hotelu a jeho blízkém okolí, budete si myslet, že jste v pohádce tisíce a jedné noci. Pokud ale jako my zajedete do vnitrozemí vypadá pohádka trochu hůře. Navštívili jsme svaté město Kajruván, ve kterém měl tolik problémů Kara ben Nemsi, když jej navštívil v přestrojení za muslima. Sedm poutí do něj je jako pouť do Mekky. Nás také odhalili ihned jako nevěřící, ale narozdíl od dřívějších dob se to obešlo jen několika dináry za ukázku Mediny ze střechy domku a pak návštěvou v krámku místního prodejce koberců, který byl průvodcův bratr.

Mimo města však žijí lidé více než skromně, domky jsou mnohdy bez střechy a i malé děti chodí do školy pěšky několik kilometrů. Také ceny jsou ve vnitrozemí mnohem nižší než tam, kde jsou na turisty zvyklí a snaží se je připravit o peníze. Ne vždy se jim to podaří a tak skvěle smlouvat jako Toli Filipa jsem ještě nikoho neviděl. Svou plynulou překladatelskou francouzštinou vysvětloval prodejci, že by mu rodina neodpustila, kdyby nakoupil tak draho, projevoval zájem o jiné zboží než chtěl skutečně koupit a určitě potěšil srdce arabského obchodníka. Vašek Voráček zase po smlouvání, kterému jsem naneštěstí nebyl přítomen, ale o kterém jsem hodně slyšel, koupil bundu za cenu o které se i konkurenční obchodníci s uznáním vyjadřovali jako o dobré koupi. Ne všichni byli tak úspěšní a naopak na Zbyňka Lauera se obchodníci soustřeďovali a pokládali ho zřejmě za zazobaného Němce.

Bridžově šlo o nádhernou akci. Díky Bermuda Bowl byli přítomni největší světoví hráči a proti mnohým jsme si zahráli. Našimi soupeři byli například: Burgay, De Falco, Martens, Lešniewski, Jasem, Auken, Moller, Hackett, Truscott, Priday, Di Maio, Pietri a další. S Mahmudem Ziou na obrázku vpravo jsme bohužel nehráli, protože ten hrál v semifinále za USA I. Byl jsem spokojený s našim týmem a líbil se mi styl, kterým jsme hráli. O tom, že jsme se drželi dlouho mezi 6. a 8. místem a propadli se z první desítky až po prohře v 15. kole z 16 kvalifikačních ani nemluvím. Příjemné bylo i bydlení přímo v hotelu, kde se hraje a společné snídaně a večeře.

Návrat na začátek dokumentu

Návrat na stránku MS

Naposledy editováno: 16.02.2004 08:47