Hrálo se v hotelu Landmark na Marylebone street nedaleko od centra Londýna. Hotel byl perfektní, ve starém dobrém anglickém stylu se spoustou personálu, který se o nás staral velmi decentně a nenápadně. Včetně takových maličkostí jako je, že když zjistili, že odjíždíme na letiště 4 a ne 2, přistavili nový větší taxík a to šestidveřovou limuzinu Mercedes. Na nasledujícím plánku hotelu je vidět, kde jsme hráli:
Kvalifikace a Consolation | The Ballroom |
Finále a úvodní banket | The Empire Room |
Dražba dvojic | The Drawing Room |
Závěrečný banket | The Dining Room |
Ostatně vybavení hotelu a velikost sálů je vidět i na
fotografiích. Uroveň hry byla velmi vysoká. Mezi účastníky byly většinou
finalisté Bermuda Bowl nebo Venice Cup, vítězové Spingold, mistři Evropy a světa. V
dražbě za námi zůstalo 6 dvojic a v reálném turnaji 5. Dopadli jsme tedy více
méně podle teoretických předpokladů. Přesto mám nyní pocit, že jsme měli na
víc. Soupeři byli perfektní, svěle dražili a až neuvěřitelně bránili. Ale pokud
počítám výsledky ze zajímavých rozdání, za ty pokládám rozdání uveřejněná v
bulletinech, jsme kladní. Dovedli jsme tedy zahrát pěkně v kritických situacích, ale
udělali jsme chyby v situacích, kdy se nic zvlaštního nedělo a stačilo držet karty.
Udělám ještě časem podrobnější rozbory, ale závěry z vysokých soutěží jsou
stále stejné. Děláme častěji než ostatní nevynucené chyby.
Společenská část výpravy byla ovšem nad vše očekávání. Poznali jsme spoustu
světově proslulých hráčů a oni nás. Při banketech se mluvilo sice především o
bridži, ale nevázla ani společenská konverzace a myslím, že jsme získali i nové
přátele. Trochu jsme asi zklamali našim výsledkem Iana Handleye, který si na nás
vsadil 3500 L (skoro 200 000 Kč), ale ani ten se netvářil nijak tragicky, když jsme o
tom u stolu mluvili. Příště na nás asi už nevsadí a uvidíme, zda nebude mít
smůlu opět.
Více napíšu, až rozeberu rozdání.
Naposledy editováno: 13.05.2002 11:01