Zápis z konference delegátů ČBS

8. prosince 2001, 9:00 – 11:30, hotel Kettner

Přítomní delegáti s hlasovacím právem:


Miloš Bahník, BK Pardubice

Petr Pulkrab, BK Máj Č. Budějovice

? Špírek, BK Neratovice

Petr Vrkoč, BK Praha

Jaroslav Benák, BK Olympia

Jaroslav Sůra, BK Praha

Zdeněk Frabša st., BK Praha

Ivan Hrbek, BC Praha

Petr Nesvadba, BK Rožnov

Petr Heneberg, BC Praha

Gabriel Kovács, BC Praha

? Nymš, BK Trutnov

Jan Ertner, ? BK NMnM

Jan Kopecký, BK Nekuřáci

? Bubeníček, BK Nekuřáci

Vladimír Machát, PK Praha,

Luboš Spálovský, BK 13

Milan Franz, BK Pardubice

Marie Jelínková, BC Praha


 

Členové ÚČBS, předsedové a členové komisí (bez práva hlasovat):

Petr Hebák, Jiří Kopřiva, Václav Kypta, Pavel Sajal, Marc Verdier, Jan Volhejn

Návrhová, mandátová a volební komise pracovala ve složení: M. Bahník, J. Ertner, M Jelínková.

 

Program konference:

1.    Zpráva o činnosti Ú ČBS a jeho komisí za období od listopadu 1999 do listopadu 2001. Zprávu vypracoval a přednesl předseda ČBS Petr Hebák a tvoří přílohu č. 1. Současně s touto zprávou byli delegáti seznámeni s písemnou zprávou o uzavření akce „Nymburk“ a s návrhy v této zprávě obsaženými.

2.    Zpráva o hospodaření za rok 2000 a předběžné výsledky roku 2001. Zprávu vypracoval Marc Verdier, přednesl Zdeněk Frabša st. a je přílohou č. 2.

3.    Zpráva revizní komise, kterou vypracoval a přednesl Pavel Sajal; tvoří přílohu č. 3.

4.    Zpráva o činnosti klubů, kterou vypracoval a přednesl Zdeněk Frabša st..

5.    Diskuse, v jejímž průběhu vystoupili:

a.    M. Bahník, který doporučil klasifikační komisi a Ú ČBS zrušit každoroční vydávání průkazů s aktuální klasifikací (ELO a KB) a nahradit je neustále aktualizovaným seznamem na internetu. Dále navrhl rozdělit klasifikaci na klubovou, národní a mezinárodní.

b.    J. Volhejn, který oznámil, že kurzy a zkoušky vedoucích turnajů budou předběžně v únoru a květnu; přesné termíny sdělí komise rozhodčích. Navrhl, aby rozhodovací proces byl třístupňový: rozhodčí (resp. vedoucí turnaje) – odvolací výbor (resp. komise rozhodčích) – odvolací výbor ČBS.

c.     M. Jelínková, která souhlasila s 3 stupňovým rozhodováním. Požadovala, aby klasifikace v sobě obsahovala i motivační složku a doporučila, aby se uskutečnilo školení lektorů bridže. Následná diskuze k tomuto doporučení vyzněla jednoznačně ve prospěch takových školení, ale nebyla jednotná v názoru, mají-li lektoři skládat zkoušky a získávat osvědčení (povolení) pro lektorskou činnost.

d.    Zástupci některých klubů se zprávou o činnosti, kterou nestačili dodat předem Zd. Frabšovi st. do jeho přehledu o činnosti klubů.

e.    J. Kopřiva, který předložil návrh na změnu schématu organizace turnajů z kalendářního roku na školní rok. (Před poměrně krátkou dobou se toto schéma měnilo ze školního roku na kalendářní.) V diskuzi padlo mnoho argumentů pro i proti a závěr by mělo učinit Ú ČBS na příští schůzi dne 18.1.2002. Celostátní termínovník pro rok 2002 je sestaven tak, aby umožňoval obě varianty a nebude se tedy měnit ani při případné změně organizačního schématu. Dále J. Kopřiva upozornil na možnost účastnit se simultánního turnaje pořádaného EBL ?

6.    Návrhové, mandátové a volební komisi byly v průběhu jednání předloženy následující relevantní návrhy:

a.    schválit kooptaci Zdeňka Frabši st. za člena Ú ČBS na místo uvolněné rezignací B. Kociána,

b.    změnit výši členských příspěvků na 500 Kč za rok, 150 Kč za rok pro studenty a důchodce a ponechat bezplatné členství pro juniory do 18 let v dosavadní úpravě,

c.     schválit uzavření hospodaření „Nymburka“ podle návrhů obsažených v předložené zprávě,

d.    aby konference delegátů uložila Ú ČBS připravit do příští konference změny stanov tak, aby tyto byly v souladu s doporučeními EBL (v češtině a angličtině).

7.    Návrhová, mandátová a volební komise konstatovala, že konference je usnášeníschopná. Konference delegátů poté hlasováním rozhodla:

a.    Schválit předloženou zprávu o činnosti Ú ČBS a jeho komisí za období od listopadu 1999 do listopadu 2001 (ve znění podle přílohy č. 1) včetně předložené zprávy o hospodaření za rok 2000 (ve znění podle přílohy č. 2) a vyjádřit spokojenost s činností Ú ČBS za uvedené období.

b.    Schválit kooptaci Zdeňka Frabši st. za člena Ú ČBS na místo uvolněné rezignací B. Kociána.

c.     Změnit výši členských příspěvků od 1. ledna 2003 na 500 Kč za rok, 240 Kč za rok pro studenty a důchodce a ponechat bezplatné členství pro juniory do 18 let v dosavadní úpravě.

d.    Schválit uzavření hospodaření „Nymburka“ podle návrhů obsažených v předložené zprávě.

e.    Uložit Ú ČBS připravit do příští konference změny stanov tak, aby tyto byly v souladu s doporučeními EBL (v češtině a angličtině).

V Praze, dne 8. prosince 2001               Zapsal: Petr Nesvadba


Příloha č. 1

Zpráva o činnosti ÚČBS a jeho komisí

 

Bez lidí to nejde ani v ČBS

Sedmičlenné ústředí Českého bridžového svazu bylo zvoleno na konferenci delegátů 5. listopadu 1999. Jeho členy se touto volbou stali (podle abecedy) M. Franz, P. Hebák, D. Hnátová, B. Kocián, P. Nesvadba, J. Sůra a M. Verdier. Předsedou ÚČBS se vnitřní volbou na první schůzi 12. listopadu 1999 stal P. Hebák, místopředsedou a sekretářem svazu B. Kocián, ekonomem M. Verdier a každý člen (včetně jmenovaných) dostal na starost podporu jedné až dvou ze zřízených komisí ČBS. Předpokládala se dlouhodobá pomoc paní Hofmanové při psaní zápisů ze schůzí a pokračování paní Bahníkové ve funkci pokladníka svazu, ale poměrně brzy se ukázalo, že spolupráce vázne a obě dvě činnosti si bude nové ústředí zabezpečovat vlastními silami  (funkce ekonoma a pokladníka byly  spojeny a zápisy byly prováděny podle účasti a na základě předsedou připraveného programu). Po necelém roce působení (viz zápis 9. schůze z 6. října 2000) abdikoval písemně bez odůvodnění na svoji funkci B. Kocián a rovněž asi po roce mateřské povinnosti přinutily odstoupit i D. Hnátovou. V důsledku této situace byly učiněny dohody s J.Ertnerem o přijetí funkce mezinárodního sekretáře a se Z. Frabšou st.  o kooptování do ÚČBS a o přijetí funkce domácího sekretáře. Po zprávě o činnosti na 10. schůzi, která se konala 10. listopadu 2000 pokračovala staronová šestice až do dnešní konference s tím, že došlo k internímu přerozdělení některých funkcí (P. Nesvadba převzal po D. Hnátové otázky internetového spojení s kluby, české BK převzal nový sekretář, kterému dostali za úkol pomáhat další členové a změny nastaly i ve vedení některých komisí). Vytvořené či obnovené komise při ÚČBS existují od 7. ledna 2000, kdy došlo k setkání s nově jmenovanými předsedy. Do čela soutěžní komise byl jmenován B. Picmaus, rozhodčích J. Volhejn, klasifikační J. Baláš, rozvoje bridže V. Kypta, manažerské V. Volhejn a REPRE komise M. Bahník. Po roce rezignoval na funkci předsedy komise rozhodčích J. Volhejn  a novým předsedou byl jmenován V. Machát. Ve stejné době rezignoval na funkci předsedy komise manažerské V. Volhejn a novým předsedou byl jmenován J. Mašek. Na 12. schůzi 19. ledna 2001 byla zřízena nová komise pro etiku a disciplínu s tím, že jejím předsedou byl jmenován T. Mráz. Na 16. schůzi 19. září 2001 byl odvolán B. Picmaus  a do čela soutěžní komise byl jmenován J. Kopřiva. Členy jednotlivých komisí jmenovali příslušní předsedové. Speciální je situace v REPRE komisi, kde kromě kapitánů všech reprezentací (J. Štulc, Z. Frabša ml., M. Franz a M. Verdier) působí i jejich zástupci (F. Křížek, Z. Jelínek, J. Mašek) a někteří další. Odchodem M. Bahníka z funkce nehrajícího kapitána v kategorii OPEN došlo i k jeho rezignaci na činnost v REPRE komisi. V soutěžní komisi kromě obou předsedů působili nebo pomáhali V. Vicher, B. Večeřa a O. Svoboda,  v komisi rozvoje bridže M. Jelínková a Z. Frabša ml., v komisi klasifikační J. Ertner a M. Hartmann, v komisi rozhodčích kromě obou předsedů T. Fořt a O. Svoboda, v komisi manažerské kromě obou předsedů za ÚČBS významně pomáhal J. Sůra, v komisi pro etiku a disciplínu O. Svoboda a A. Filip a snad i někteří další nejmenovaní. Vydávání časopisu a zřízení internetové stránky zabezpečoval podle dohody s ÚČBS Tomáš Fořt a mimo ÚČBS v souladu s volbou konference delegátů působila revizní komise s aktivním předsedou P. Sajalem s M. Šklíbou a M. Hartmannem. Na setkání s předsedy BK v České republice, které se konalo hned  28. ledna 2000, byly stanoveny hlavní priority činnosti, přičemž mottem setkání bylo, že bez klubů neuděláme nic a bridž u nás postupně zanikne. Kromě internetové stránky T. Fořta je třeba jmenovat i další dobrovolníky kteří významně přispívají k propagaci bridže, ke zvýšení informovanosti členů ČBS i dalších, jakož i ke zvýšení úrovně hráčů. Nevím, zda jsem plně up to date, ale s potěšením čerpám nejen ze stránky L. Najzara, sleduji obsah stránek P. Sajala a P. Jelínka a vnímám existenci stránek J. Holého, V. Macháta, P. Bahníka, ale i novou stránku J. Ertnera či málo zřetelné stránky BK 13 a Nekuřáků. Pro český bridž je rozhodující práce v klubech, ale tomu se věnujeme jinde. Zapomenout nejde ani na zásluhy všech organizátorů bridžových týdnů (Z. Tomčíková, P. Svobodová, B. Picmaus, M. Jelínková, B. Kocián), školení a soustředění (Z. Frabša, M. Jelínková, Králík, Kypta, V. Machát) a další. Určité hodnocení naší činnosti za první rok od listopadu 99 bylo součástí zápisu z desáté schůze ÚČBS z 10. listopadu minulého roku. Poděkování všem, kteří se nějak výrazněji zasloužili o náš bridž jsem vyjádřil i v posledním čísle našeho časopisu a je i obsahem vzpomínkového slova v prosincovém čísle. Každopádně však těm, kteří jakkoli přispěli k naší činnosti, popularizaci či rozvoji bridže, ještě jednou tímto upřímně děkuji. V případě, že jsem některé omylem nejmenoval, tak se hluboce omlouvám a i jim patří uznání. Ukazuje se, že obětavých lidí, kteří jsou trvale ochotni i bezplatně pro bridž něco udělat není zase až tak málo a to je velice povzbudivé.

 

Jak jsme pracovali jako ÚČBS?

Hodnocení mé osoby bych raději nechal těm druhým, ale mohu s klidným svědomím říct, že jsem věnoval hodně času mnohým jednáním, psaním dokumentů, dopisů, zpráv, přípravě propozic, materiálům ke schůzím a konferencím, reakcím na stížnosti a náměty, příspěvkům do časopisu a nekonečným diskusím a někdy až hádkám o některých problémech našeho bridže. Bylo-li to k něčemu či jen ztracený čas neumím úplně objektivně posoudit. Slyšel jsem chválu i kritiku, ale to je zcela běžné.

Za našimi úspěchy velmi často stál Marc Verdier, kterého opravdu považuji za svou pravou ruku a jemu vděčíme nejen za pořádek v našich financích, za racionální vynakládání prostředků, za iniciativní snahu o řešení problémů, za korespondenci s EBL, WBF a s dalšími mezinárodními institucemi a za mnohé další. Jen katastrofický nedostatek času mu brání dokončit každé své úsilí.        

Nemohu nepoděkovat za neúnavnou činnost Milana Franze, který nikdy žádnou práci neodmítnul a vždy se snažil věci dotáhnout do úspěšného konce. Pracovně se a nebrání téměř ničemu a plně si uvědomuji, že jen s takovými lidmi se dají řešit úkoly, které se před našim bridžem téměř denně objevují. Od sehnání sponzorů, přes přípravu propozic, jednání s kluby či běžnou agendu, až k vedení ženské reprezentace, organizační zabezpečení ligy, turnajů a mezinárodních výjezdů našich týmů i párů.

Od začátku našeho působení před dvěma roky se Jarda Sůra snažil prostřednictvím manažerské komise i přímými jednáními se sponzory zabezpečit náš svaz i potřebnými finančními prostředky. V hodnocených dvou posledních letech se to podařilo, což je samozřejmě především zásluha samotných sponzorů, kterým je nutné více než poděkovat, ale i důsledek racionálního jednání našich zástupců s nimi, i projev důvěry v naší schopnost s těmito prostředky korektně hospodařit. Možnost hradit vklady REPRE týmů na důležitých soutěžích, přispívat na žákovské a juniorské akce a podílet se finančně na jiných formách rozvoje bridže je nezbytná podmínka, bez které téměř nic nefunguje. Díky sponzorům a manažerské komisi se to podařilo. Bez ohledu na zdravotní komplikace  posledních měsíců se J. Sůra obětavě účastnil činnosti ÚČBS, jednal nejen v rámci BKP a se sponzory, ale i s orgány ČSTV a Ministerstva financi ČR.

Mimopražští hráči i funkcionáři to nemají vůbec jednoduché, protože jen přijet na schůzi ÚČBS z Ostravy či z Rožnova znamená vážnou ztrátu času. Petr Nesvadba (a až do své rezignace i Bob Kocián) kromě bridžové práce ve svém regionu značně přispěli ke splnění závažných i menších úkolů ústředí. Práce s kluby, zabezpečení diplomů, řízení internetového spojení s kluby a mnoho dalšího se snadněji vyjmenuje než plní. Racionální kritika pragocentrického chápání organizace soutěží někdy přispívá k objektivnějšímu vidění problémů a k nepřehlédnutí oprávněných námitek mimopražských. Konečně ani konání konference v době, ve které probíhá párový turnaj v Ostravě nám Moraváci neodpustí a námitka, že volné termíny prostě nejsou v jejich očích neobstojí. Jsem velice rád, že usměrňující Petrův hlas mám možnost slyšet a lépe vážit důsledky různých našich rozhodnutí. 

Dana Hnátová nám pomohla navázat internetové spojení s kluby. Při jednáních na ústředí svým mnohdy nekompromisním postojem k hodnocení sporných situací nám v době svého působení v ÚČBS) značně pomáhala k správnému posouzení různých možností. Nevyhýbala se ani běžné administrativě, zařízení zahraničních účastí na turnajích a dalším úkolům.

Bob Kocián se pěkně rozjel, ujal se evidence materiálu svazu, spoluorganizoval úspěšný párový topový přebor v Ostravě, pokusil se o trvalou výuku bridže na ostravských školách a i jinak byl užitečným členem začínajícího ústředí. Bohužel se najednou rozhodl ukončit své působení a abdikovat, takže po něm zůstala velká mezera v našem jen sedmičlenném týmu se čtyřmi Pražáky.

Zdeněk Frabša (otec i syn) se velmi snaží nám co nejvíce pomáhat. Mám je oba velmi rád, hodnotím jejich osobní vlastnosti a spolupráci s nimi považuji za velice užitečnou. Každý působí trochu jinde - starší při spolupráci s kluby a v rámci administrativy, zatímco mladší v rámci práce s žáky i juniory či obecněji při rozvoji bridže a na přípravě mezinárodního turnaje. Myslím, že oba mohou našemu bridži ještě hodně pomoci a jen více takových.  

Jan Ertner se úspěšně snaží dát řád naší mezinárodní korespondenci i spolupráci s EBL, WBF a s různými federacemi Trochu nám to trvalo než jsme našli vhodnou formu vzájemné komunikace, ale snad to snažení někam vede.

 

Někteří funkcionáři klubů (a po jejich vzoru i jejich členové) se apriorně staví obecně negativně k jakékoli činnosti ústředí i komisí. Říkají, že nepotřebují žádné ústředí, ale nepřímo při tom považují za zcela samozřejmé, že někdo někde dělá to, co dělá ve prospěch bridže. Nechce se mi argumentovat o potřebě různých jednotlivostí, ale odmítám myšlenku na užitečnost ponechání klubů a hráčů svému osudu. Zánik bridže v některých městech (Brno, Bratislava) či dokonce zemích je pak jen přirozený důsledek neexistence obětavých funkcionářů. Bylo už řečeno, že bez klubů neexistuje bridžový život, ale i ten potřebuje koordinaci a mnohé další. Myslím, že existuje silná nepřímá korelace mezi ochotou, kterou (nejen) bridžisté věnují věcem společným mírou jejich kritiky téměř každého snažení těch druhých.            

 

Jaké jsou výsledky komisí?

Z předcházejícího textu určitě vyplynuly nějaké představy o činnosti komisí, ale podívejme se na to trochu podrobněji. Pro sportovní činnost klubů je rozhodující jeho výbor a materiální možnosti. Podobně pro činnost ČBS jako celku je rozhodující nejen činnost ústředí, ale i mnohých dalších. Soutěžní komise má za úkol kromě přípravy termínovníků a zabezpečení celostátních soutěží včetně propozic i koordinaci velkých cen ČR, spolupráci s komisí rozhodčích i s komisí etiky a disciplíny a mnohé další. Bez soutěžní komise je celostátní bridžový život chaotický, takže na její kvalitě a činnosti velice záleží. Domníváme se, že v tomto směru bylo v uplynulých dvou letech uděláno hodně práce, ale byly i mnohé naše oprávněné kritické připomínky i stížnosti členů ČBS, což vyžadovalo řešení. Výsledkem bylo nedávné odvolání předsedy a jmenování nového. Komisi rozhodčích můžeme pochválit za různé potřebné materiály, dále za snahu o novelizaci klasifikačního řádu, jakož i za první polovinu kursu rozhodčích. Máme však i kritické připomínky k nedokončení kursu, nezabezpečení zkoušek pro reprezentanty a některé drobnější další. Vladimír Machát nás naopak kritizoval za způsob výběru na kurs mezinárodních rozhodčích v Itálii a i v některých dalších otázkách se naše názory trochu liší. To nijak nesnižuje práci, kterou tato komise vykonala a je třeba přiznat, že i my jsme ve své práci neměli jenom úspěchy. Manažerské komisi pod vedením Jiřího Maška se podařilo sponzorsky zabezpečit náš svaz a to byl její hlavní (i když ne jediný) úkol. Předpokládala se i určitá spolupráce této komise při přípravě mezinárodního turnaje, který nakonec bylo nutné odvolat, ale to nijak nemá v úmyslu vrhnout stín na splněný hlavní úkol této komise. Velmi aktivní je trvale komise pro rozvoj bridže. Její předseda (Václav Kypta) i další dosáhli velmi dobrých výsledků při zvyšování členské základny i při zabezpečování žákovského i juniorského bridže. Klasifikační komise pod vedením Jiřího Baláše .pravidelně zabezpečuje legitimace a má na starosti informační klasifikační systém hráčů. Zdá,se, že současný stav v klasifikaci hráčů je zatím nevyhovující, protože existují trvalé připomínky k nedostatečné motivaci, malému přehledu o aktuálně získaných bodech i nedostatečné možnosti jeho využití při výběru reprezentantů. Reprezentační komise oba dva roky sice nabídla jednoznačný způsob kvalifikačního výběru hráčů, podílí se na zabezpečování REPRE akcí našich týmů na ME i MS, ale i ona je občas oprávněně kritizována. Nový předseda komise se asi pokusí situaci posunout k lepšímu v oblasti chování a etiky, takže uvidíme, zda dojde k zásadnějšímu zvýšení vážnosti reprezentačního dresu u některých našich špičkových hráčů. Za tím účelem byl vytvořen kodex reprezentanta, ale na hodnocení jeho užitečnosti je příliš brzy. Zatím není zřetelný přínos komise etiky a disciplíny a zvažuje se možnost spojit tuto komisi s komisí rozhodčích s širším názvem komise pro hru a chování. Mimo komise stojí činnost Tomáše Fořta s časopisem a internetem a myslíme, že v tomto směru vládne téměř jednoznačná spokojenost.

 


Jak vidíme seznam úspěchů a neúspěchů ČBS?

Vše je věcí názoru a úhlu pohledu, ale např. za úspěchy považujeme:

*   Modifikaci statutu na Ministerstvu vnitra

*   Korespondenci s ČVÚT a s Českým olympijským výborem

*   Vytvoření komisí při ÚČBS

*   Vznik časopisu a vytvoření internetové stránky.ČBS

*   Modernizaci některých propozic přeboru ČR (liga a topové přebory)

*   Pořádek v evidenci o hospodaření svazu

*   Racionální vynakládání svěřených prostředků

*   Sponzorské zabezpečení činnosti

*   Organizační zabezpečení REPRE akcií (dvakrát ME , olympiáda a juniorské soutěže)

*   Některé výsledky reprezentantů (ženy, pár Hnátová - Erdeová, junioři na Olympiádě v Maastrichtu a senioři na Maltě)

*   Výsledky BCP a komise pro rozvoj bridže

*   Zabezpečení knihy o minibridži

*   Zakoupení míchacího stroje

*   Finanční výsledek Ladies festivalu i jeho mezinárodní ohlas

*   Titul mezinárodního rozhodčího Petra Jelínka

*   Mezinárodní vážnost J. Volhejna jako rozhodčího a jeho využití na Tenerife

*   Způsob komunikace s EBL a WBF

*   Internetové stránky dobrovolníků

*   Uzavření nekonečného problému Nymburk

 

Za neúspěchy např. považujeme:

*   Skutečnost, že ČSTV zařadilo ČBS nikoli mezi řádné, ale přidružené členy

*   ČOV čeká s rozhodnutím do doby než bridž skutečně bude olympijským sportem

*   ČSTV nás nedostatečně finančně podporuje (20 a 15 tis. Kč celkem za dva roky)

*   Nedotažení klasifikačního systému

*   Nedostatečné propozice pro IMP přebor ČR

*   Výstřelky v chování některých reprezentantů na významných soutěžích

*   Stálé prohřešky hráčů a někdy i pořadatelů nebo rozhodčích proti etice

*   Malý počet zahraničních ale i domácích) dvojic a týmů na soutěžích VC ČR

*   Nedostatečné zvýšení členské základny

*   Oprávněné stížnosti hráčů proti některým rozhodnutím na turnajích      

*   Pomalé vydávání již dokončeného překladu učebnice minibridže

*   Nedostatečné využití míchacího stroje

*   Neuspořádání mezinárodního turnaje, který byl na mezinárodním kalendáři

*   Nedostatečná komunikace klubů s ústředím

*   Způsob jednání některých ve věci Nymburk

 

V Praze dne 1. prosince 2001                               Petr Hebák


Příloha č. 2

Finanční výsledky za rok 2000

Jednoduché účetnictví, které ČBS v současné době vede, vykazuje za rok 200 následující číselné údaje (veškeré údaje jsou v tisících Kč):

Stav peněžních prostředků k 1.1.2000        372

Stav peněžních prostředků k 31.12.2000    871

Tj. navýšení o 499, které je doloženo následovně:

Příjmy

 

 

Výdaje

 

Příspěvky

160

 

Výdaje na soutěže

95

Dotace ČSTV

15

 

Turnaje mládeže

11

Příjmy ze soutěží

33

 

Poplatky EBL, WBF

85

Úroky – bankovní účet

2

 

MS Nymburk

688

Úroky - termínovaný vklad

14

 

Olympiáda, Mistr. Evropy

74

Ost. prodej

1

 

Ladies Festival

1 540

Sponzorské dary

777

 

Kursy

2

MS Nymburk

188

 

Revue

56

Olympiáda

106

 

Jednatelská vydání

15

Ladies Festival

1 843

 

Jízdné

13

Reklama

67

 

Poplatek bance

26

 

 

 

Stroj Duplimate

100

 

 

 

Sražená daň

2

Celkem

3 206

 

Celkem

2 707

Hlavními příjmovými položkami jsou sponzorské dary a výjimečně i Ladies Festival, který vynesl zisk ve výši 302 tis. Kč. To lze vysvětlit jednak tím, že tato akce byla velmi dobře organizovaná, jednak i tím, že všichni, kteří se na organizaci podíleli, pracovali dobrovolně bez nároku na jakoukoliv odměnu.

Největší výdaje ČBS se váží k účasti našich reprezentačních družstev na mezinárodních soutěžích organizovaných WBF a EBL. Je však třeba zdůraznit, že takové výdaje si lze dovolit jen díky sponzorským darům a mimořádným příjmům, jakým byl výtěžek z akce Ladies Festival.

Bridžová Revue, kterou dostávají všichni členové zdarma, přišla při průměrném nákladu 650 výtisků na méně než 15 Kč za jeden výtisk. Tato nákladová položka se však v roce 2001 zvýší vzhledem k vyšší ceně papíru.

Vysoké bankovní poplatky jsou způsobeny výlohami za převedené úhrady ze zahraničí v rámci Ladies Festivalu.

Kromě základního účetnictví byly vedeny i podrobné mimoúčetní rozbory. Z nich zejména vyplývá, že jedinými platbami vyplacenými fyzickým osobám byly buď odměny rozhodčím nebo proplácení cestovného nebo úhrady za služby na základě živnostenského oprávnění.

Vypracoval: Marc Verdier


Příloha č. 3

Zpráva revizní komise ČBS č.3

a současně zpráva pro konferenci delegátů v prosinci 2001

3/1 Finanční kontroly byly prováděny vždy po ukončení roční závěrky, tedy za léta 1999 a 2000. Za rok 2000 vykazuje účetnictví tyto stavy:

K 1.1. 2000 382 tisíc Kč

k 31.12. 2000 871 tisíc Kč

Hlavní příjmy plynuly ze sponzorských darů, za rok 2000 ve výši 777 tisíc Kč a za “Ladies Festival”, který skončil se ziskem 302 tisíc Kč.

Při kontrole účetnictví nebyly zjištěny žádné nedostatky, účetnictví je přehledné.

3/2 Dokončování kontroly hospodaření Mistrovství Světa Juniorů 1999v Nymburce  se za revizní komisi zúčastnil Pavel Sajal. Tato kontrola byla mimořádná tím, že odpovědný vedoucí soutěže Petr Kurzweil nepředal konečné vyúčtování a s kontrolními orgány Svazu prakticky přestal od začátku roku 2000 spolupracovat. Ukázalo se, že na tuto situaci nebyl Svaz připraven právně ani organizačně zejména proto, že takový přístup u Petra Kurzweila nikdo neočekával. Svazu tak vznikly značné ztráty. Uzavření celého případu je připraveno na prosinec 2001.

3/3 Revizní komise provedla kontrolu činnosti svazových orgánů, zejména v porovnání s cíli stanovenými poslední konferencí delegátů a následným programovým prohlášením Ústředí ČBS. Souhlasí s hodnocením ÚČBS v zápise č.10, porovnávajícím výsledky podle bodů programového prohlášení. Souhrnně konstatuje, že pozitiva převažují. Lze vyzdvihnout zejména úspěšnou organizaci Ladies festivalu, sponzorské finanční zajištění, kvalitní účetnictví. Slabinou je kontrolní činnost.

3/4 Revizní komise navrhuje uložit novému Ústředí informovat ročně Svaz o hospodaření.

3/5 Vývoj počtu členů Bridžového Svazu

1999 – 550    2000 – 660    2001 - 723

3/6 Sponzorské dary v roce 2001 jsou k dnešnímu dni ve výši 730 tisíc Kč.


Za revizní komisi 1.12. 2001:         Pavel Sajal